PEDAGOGICKÝ TÝM

V naší školce jsem už od jejího založení. Snažím se v dětech vzbudit jejich vlastní sílu a svobodu, a lásku a úctu k Zemi. Povzbuzuji je k pohybu, který je přirozenou součástí každého dne, stejně jako hlad přirozenou součástí jídelníčku. Mám ráda jednoduché, praktické a rychlé řešení a jednání „na rovinu“. 

Kromě dětí mám na starosti grafiku – venkovní prezentaci školky a též se podílím na organizaci dění okolo školky. 

Vystudovala jsem polygrafii, typografii, a na Škole uměleckých řemesel – obor užitá grafika. Do rozhodnutí založit rodinu jsem byla zaměstnána v přední brněnské reklamní agentuře. Působila jsem jako oddílová vedoucí na letních dětských táborech, „programák“ a lektor zážitkových víkendů pro náctileté. Před narozením dětí jsem absolvovala několik expedic na divoké řeky a do odlehlých severských oblastí a těším se, že až vyrostou, budu se tam moct vrátit i s nimi :o) Zajímám se o přírodu, zdravé bytí a aktuálně o dramatickou výchovu, kterou považuji za ohromný nástroj k práci na sociálních zdatnostech malých i velkých lidí :o) Každoročně vyrážím na zimní výpravu za polární kruh. Cítím se dobře venku, kde stěny jsou v dálce, nebe je stropem a země podlahou…

Jsem Rytířka “Údolní záchranné služby” , chránící Dětství v jeho ryzí podobě. 

S dnešní již obecně sdílenou společenskou vizí koncepce celoživotního vzdělávání mi přílišné tlačení na předškolácký rok přijde jako neadekvátní.

Dávají mi smysl rytířské ctnosti, den za dnem se je pokouším žít, pravda, jednou s nablýskaným brněním a jindy zvedajíc se z prachu.

Vědomě tento prostor držím i dětem. Naplňuje mě úctou a pokorou být s nimy, týden za týdnem,vždy v žité přítomnosti, při jejich vrůstání do života. Jako břeh jejich divoké, radostně přes kameny poskakující, řeky.

Od malička mi přišel podivný nepoměr rozložení dní v týdnu – 5 dní práce a 2 dny  volno. Něco mi říkalo,že by to mělo/mohlo být přesně naopak..??

V průvodcovskému týmu dbám na to,abychom v přímé práci s dětmi nepracovali opravdu víc jak tři dny v týdnu – jsem přesvědčena,že co si děti zaslouží úplně nejvíc, jsou odpočatí Dospělí plní síly, mající jiskru v oku,sdílející dvě jednoduché věci – že: “Život je příležitost, ne povinnost” a že: “Svět je báječné místo k žití!”

Ps: O lidech, přírodě a věcech si myslím co o kofole: “Když ji miluješ, není co řešit“.
(ještě více o Martině zde)

Jsem žena s vyváženými hemisférami a kloubím tak bez problémů bohémské choutky s praktickou realitou.

Vystudovala jsem návrhářství hader, sochařství, zootechniku a po dlouhé mateřské jsem na volné noze a bavím a živím se devatero řemesly.

V kolektivu dětí nastoluji jednoduché a jasné hranice a dovoluji dětem samostatnost a přirozenou tvořivost.

Příležitost pozastavit se a více naslouchat dětem, těm lesoškolkovým i mým třem, přišla před pár lety a v pravou chvíli. Vnímám, že se chci vydat jiným směrem, než se řítí svět kolem mne. A dětí mi ukazují cestu. Učím se být jim trpělivým a laskavým průvodcem a ony mi jsou na oplátku velkými učiteli, zrcadlem a inspirací.

Když nejsem s dětmi v lese, tak maluji, píšu, vařím, lenoším a šprtám se francouzštinu, kterou miluji víc, než umím.

S lesní školkou Za humny je naše rodina spojená od samého začátku. Se starší dcerkou, nyní již středoškolačkou, jsme si poctivě prošli začátky působení školky a s hrdostí se hlásíme k faktu, že naše rodina patří mezi její zakládající členy.

Ráda cestuji, ochutnávám, vařím a zavařuji, poznávám a učím se. Mám ráda propojování znalostí a dovedností, protože právě toto považuji pro život za velmi důležité. Vážím si darů, které nám příroda nabízí, ať už v lese nebo na zahradě či vinici. Sbírám byliny a učarovala mi aromaterapie. 

Miluji kvalitní dětskou literaturu, kterou považuji za mocný nástroj při výchově. 

Mým současným mottem je „les není ples“, protože les je právě tím… Místem, kde si nemusíme na „nic“ hrát, ale kde si můžeme prostě jen „hrát“. 

Jsem máma dvou úžasných kluků a díky nim nacházím nové životní cesty. Po mateřské se znovu vracím do pracovního procesu. Léčení zvířat mne baví a naplňuje, avsak nabídce trávit s dětmi v lesní školce každé pondělí nešlo odolat. Příroda je místem, kde se cítím dobře. Líbí se mi s dětmi koukat na svět jejich očima. Objevovat nové a prožívat s nimi radost.

Kromě spontánního tvoření jsou pro mne a mé děti hodně důležité tradiční věci – pohádky, písničky, říkanky.  

Hodně mě baví být aktivní a jakákoli forma pohybu. Ráda vařím, což určitě děti i rodiče ocení. A už se moc těším, až uhodí mrazy a já se opět začnu s chutí koupat v přírodě.